Technický popis stávajícího vozu

Škoda Felicia 1,4 v úpravě pro Volný pohár rallye ČR
Motor: obsah 1400cm3, výkon cca 135hp, karburátory Weber 45, olejová náplň Valvoline Racing
Převodovka: sportovně odstupňovaná, samosvorný lamelový diferenciál, olejová náplň Castrol Taf-X
Podvozek: tvrdé uložení náprav, plynokapalinové tlumiče HP sporting
Brzdy: chlazené kotouče, 4 pístkové brzdiče, destičky Ferodo 3000
Karoserie: vyztužená, ochranný rám dle přílohy „J“ FIA
Kola: disky z lehkých slitin, sportovní pneu Michelin, Matador

Sponzoři

• AUTOVRAKOVIŠTĚ HEJTMÁNKA s.r.o
• AUTO ŘEPOV A.B.S.MB s.r.o
• A.S.H. AUTOSERVIS HÁJEK
• M.P. AUTODÍLY
• SBĚRNÉ SUROVINY Michal Türkott
• AUTOBAZAR HEJTMAN

Lidičky bez kterých by to nešlo !

KLINGER, SZABO, TRUBIČKA, ŠŤASTNÝ, KUNÍK, PICEK, ZELINGR, BOŠKA, PROCHÁZKA, JANOUŠEK, BARTOŠ

Výsledky

• Volný pohár ČR 2004
• Volný pohár ČR 2005
• Volný pohár ČR 2006 pořadí A1
• Volný pohár ČR 2007 pořadí A1
• Volný pohár ČR 2008
• Volný pohár ČR 2009
• Volný pohár ČR 2010
• Volný pohár ČR 2011

Sezóny

Po více než čtyřech sezonách, kdy se jezdec Honza Klinger účastnil závodů Mistrovství České republiky v rallye, došlo k navázání spolupráce s firmou Autovrakoviště Hejtmánka. Po úspěšném absolvování Rallye Bohemia 2000 (4. místo ve třídě N1) prodal jezdec závodní i tréninkový vůz a společně jsme postavili soutěžní Škodu Favorit na hobyrallyecross. Hned při prvním startu na závodní trati na Týnci jsme vybojovali druhé místo, což bylo impulsem k dalším aktivitám v tomto tehdy začínajícím motoristickém odvětví.

Pro rok 2013 jsme u našeho pana motoráře Zelingra nechali postavit kompletně nový motor. Ten původní sice fungoval bez problémů, ale k tomuto kroku nás vedlo velké množství najetých kilometrů tohoto agregátu. První závod byl tradičně v Hořovicích, kde jsme na první sobotní rychlostní zkoušce zažili asi největší krizi celé naší kariéry – díky jezdecké chybě v kombinaci s 20 let starými pneumatikami jsme v cca stotřicetikilometrové rychlosti dostali hodiny a jen díky zásahu vyšší moci můžeme v našem snažení pokračovat. Celé se to odehrálo v aleji vzrostlých stromů a auto se celou dobu točilo výhradně po asfaltu. Takže když se dotočilo, stačilo nastartovat a pokračovat v jízdě. Z této chyby jsme se snad poučili – gumy jsme vyhodili a snažíme se k přípravě rozpisu přistupovat více zodpovědně. Dalšími závody jsme se protrápili – naše Felicie trpěla nedostatečným výkonem motoru a přemíra snahy k dohnání časové ztráty vedla k drobným jezdeckým zaváháním. Díky tomu jsme si z prvních čtyř závodů odváželi krásné bramborové medaile za čtvrtá místa. Karta se začala obracet až v Humpolci, kde jsme sice pořád nemohli využít potenciál našeho motoru, ale i díky nehodě Mareše se Šmídem jsme skončili druzí. Až před posledním závodem sezóny ve Světlé nad Sázavou se nám díky panu Kvajzarovi podařilo odhalit příčinu nedostatečného výkonu a v tomto závodě jsme zvítězili. Byla to příjemná tečka za ne úplně povedenou sezónou. Celkově jsme obsadili třetí místo, což vzhledem k průběhu sezóny a kvalitní konkurenci v naší třídě bereme jednoznačně jako úspěch. 

Pro sezónu 2012 jsme na technice nic neměnili, hlavní zlepšení nastalo u doprovodu, kde jsme pořídili plnohodnotné doprovodné auto, které do té doby používal renomovaný závodní tým. Tato dodávka je nejen v perfektní technické kondici, ale hlavně díky vestavbě regálů, ponku a rozvodu elektřiny posunula celé naše snažení do jiné dimenze. Sezónu jsme zahájili dvěma vyhranými závody a to v Hořovicích a v Havlíčkově Brodě. Od dalších závodů ale začali startovat Michálek s Maryškou, jejichž Suzuku Swift je nad naše možnosti. Proto jsme se v Radouni museli spokojit se třetím místem, když rychlejší byli Mareš se Šmídem s Favoritem. Na zbylých dvou závodech v Českých Budějovicích a v Humpolci jsme obsadili tradiční druhé místo a bodový příděl z celé sezóny nám stačil na obhajobu celkového vítězství ve třídě A1. Na tomto místě je nutné vyzdvihnout práci mechaniků týmu a stejně tak spolujezdce, kteří na tomto výsledku mají zásadní podíl. 

Díky ochotě našeho kamaráda, soboteckého soutěžního jezdce Luboše Picka, který nám zprostředkoval nákup nové 6° převodovky, jsme do závodů v roce 2011 vstupovali s velkým očekáváním. První závod v Hořovicích potvrdil naše obavy z příliš krátkého stálého převodu. Díky tomu jsme disponovali nedostatečnou maximální rychlostí. Do dalšího závodu v Havlíčkově brodě se nám podařilo zajistit delší stálý převod a na Posázaví jsme oplatili naším kamarádům Bucharovi s Jechou porážku z Hořovic a skončili druzí za nedostižným Michálkem. V Radouni jsme zvolili opatrné tempo, což se nám vyplatilo a skončili jsme již tradičně druzí. Následoval extrémně technicky náročný závod v Českých Budějovicích a taktika shodná s předchozím závodem zase slavila úspěch v podobě druhého místa. Předposlední závod sezóny nám naši soupeři trošku usnadnili. Po první RZ skončil suverén Michálek a soupeřili jsme s Bucharem a Jechou. Ti dvě RZ před cílem havarovali a nám spadlo do klína první místo. V součtu bodů nám to stačilo na vítězství v celém ročníku a ani jsme nemuseli na poslední závod do Humpolce.

Do sezóny 2010 jsme provedli úpravy na uložení agregátu s cílem předejít únavovým prasklinám na exponovaných dílech vozu. První závod v Hořovicích jsme odjeli bez problémů a připsali jsme si body za 2. místo ve třídě. Následovali dva protrápené závody, které jsme vinou skryté závady motoru nedokončili. Naštěstí zasáhl náš pan motorář Zelingr, který problém odhalil a motor zrepasoval. Zbylé tři závody sezóny jsme již dokončili bez větších potíží a to shodně na druhém místě. V celkovém hodnocení sezóny to stačilo na pěkné druhé místo v rámci třídy pro vozy s obsahem motoru do 1400cm3.

Pro sezónu 2009 jsme na voze žádné změny neprovedli a vzhledem k ekonomické krizi, která zasáhla i partnery našeho týmu, jsme do sezóny vstupovali bez větších ambicí. Příjemně nás proto překvapil výsledek na prvním závodě v Hořovicích, kde jsme bez větších potíží zvítězili. Na autě vše fungovalo, souhra posádky byla jako obvykle bez problémů a tak jsme dosáhli výsledku, který jsme již delší dobu všichni potřebovali. V Havlíčkově Brodě jsme se na rychlostních zkouškách vůbec nesvezli, protože soutěž byla po tragické nehodě jedné z posádek zrušena. Bez velkých očekávání jsme přijeli do Radouně, která nám profilem trati příliš nevyhovuje. Po první rychlostní zkoušce jsme byli na druhém místě, hned v následujícím testu nás ale zradil alternátor a museli jsme zbývající dvě zkoušky odjet bez světel. Poměrně výrazná časová ztráta nám mnoho šancí na dobré umístění nedávala a tak výsledné čtvrté místo nebylo až tak špatné. Podzimní Hořovice se pro malý zájem posádek nejely, tudíž jsme sezóny zakončili ve Světlé nad Sázavou. Zde jsme až do posledních metrů sváděli boj o první místo ve třídě, které jsme nakonec uhájili a zároveň i zvítězili v celkovém hodnocení poháru v naší objemové třídě. V silné konkurenci vozů s přeplňováním a pohonem všech kol si ceníme i osmého místa v absolutní klasifikaci Volného poháru 2009.
S odstupem dvou sezón již můžeme lehce bilancovat, nakolik se nám vyplatil motor postavený opravdovým odborníkem. Během dvou odjetých sezón motor ani jednou nezklamal, spotřeba oleje je od začátku neměnná a z našeho pohledu přijatelná, výkonově plní naše očekávání. Nezbývá, než před panem Motorářem smeknout a pouze můžeme litovat, že jsme jej neoslovili dříve - mohli jsme si ušetřit spoustu peněz a zklamání. Obdobnou zkušenost máme i s pánem, který se nám již osm let stará o převodovku - za celou dobu jsme neměli sebemenší problém, jeho práce je
vždy precizní a 100%. Pánové, děkujeme!!!

Do sezóny 2008 jsme vstupovali s velkým očekáváním dobrých výsledků. Podařilo se nám nechat postavit nový motor, který sice neměl výkonově převyšovat ten předchozí, nicméně díky renomovanému motoráři, který jej postavil, jsme očekávali razantní zvýšení životnosti a spolehlivosti. Motor jsme dokonce nechali u za nemalé peníze odbrzdit na brzdě, takže jsme byli co se týče spolehlivosti plni optimismu. Bohužel hned první závod v Hořovicích nás vrátil zpátky na zem. Výpadky zapalování, které se začaly projevovat již na první rychlostní zkoušce se prohlubovaly a donutili nás záhy ze soutěže odstoupit. Následné hledání problému bych nikomu nepřál. Měli jsme spoustu hypotéz, nicméně žádná z nich se nepotvrdila. Dokonce jsme nechali sundat hlavu a motor zrevidovat. Vše vyvrcholilo lehkým konfliktem s pánem, který nám motor brzdil - díky tomu, že na brzdě nedovolil ohřátí motoru na provozní teplotu, se tento problém projevil až na závodech. Jen díky panu Procházkovi z vývoje Škodovky, jsme problém odhalili a odstranili. Jednalo se o ztrátu signálu ze snímače otáček po ohřátí motoru vlivem jeho nepřesné polohy vůči setrvačníku. Následovalo Posázaví, kde již motor šlapal bez potíží, nicméně se projevila absence plnohodnotné závodní převodovky, což mělo za následek padání otáček pod rozsah kroutícího momentu. Takže jsme se protrápili až do cíle a po závodech nechali vyměnit vačku za méně ostrou - což vyšlo podstatně levněji než závodní převodovka.... Výsledné čtvrté místo bylo v silné konkurenci maximem možným. V Radouni se naplno projevilo, že nám technické tratě příliš nesedí a s dosaženým čtvrtým místem jsme byly víceméně spokojeni. Závod Vysočinou se jel paralelně s rallye sprintem v Humpolci, takže jsme měli možnost srovnání s jezdci z MČR. Naše časy byly srovnatelné s širší špičkou ve třídě A5, nicméně po prasknutí držáku zapalovací lišty přímo na rychlostní zkoušce a ztrátě cca 5 minut, bylo po nadějích na slušné umístění. 9. místo bylo jednoznačně zklamáním. Podzimní Hořovice byly jako obvykle velmi rychlé, což vyhovuje jak autu, tak posádce, avšak tři posádky, které disponují převodovkou typu Hewland byly rychlejší.... Závěrečným podnikem byla Světlá nad Sázavou a od startu jsme se drželi na druhém místě za pro nás nedostižitelnými manželi Kopelentovými s kitovou Felicií. Toto umístění nám s rezervou zajišťovalo třetí místo v celkovém hodnocení poháru. Technika ale opět zklamala - tentokrát nám praskl držák alternátoru, což zapříčinilo spadnutí řemenu na rychlostní zkoušce a to dokonce opakovaně. Velká časová ztráta způsobila, že jsme sice do cíle dorazili, ale s velkou časovou ztrátou na 9. místě. V celkovém hodnocení poháru to stačilo pouze na 5. místo.

V roce 2007 sezónu začínáme na soutěži v Kramolíně. Auto funguje bez problémů a tak si přebíráme na slavnostním vyhlášení poháry za první místo ve třídě. Následně se dozvídáme, že jsme až druzí, přičemž vyhrála posádka, která nepodala přihlášku do Volného poháru. To nám potvrzuje i ředitel soutěže, který nám přihlášku této posádky ukazuje. Přesto z rozhodnutí ředitele končíme až druzí. O velikosti našeho „rozladění“ se zde nemá cenu rozepisovat.... Následují tradiční Hořovice, kde končíme druzí, když nestačíme pouze na rychlého Michálka se Suzuki Swift. Havlíčkův Brod je pro nás zřejmě zakletý, protože po třetí v řadě odstupujeme pro technickou závadu – uvařený motor. Podzimní Hořovický sprint je velmi silně obsazen, navíc náš motor již vykazuje velké výkonové rezervy (jede třetí sezónu a má za sebou několik nepěkných poruch a následných oprav) a tak páté místo s malým odstupem na předchozí posádky nás celkem uspokojuje. Ve Světlé nad Sázavou si užíváme krásné tratě a přes menší problémy na čerstvě vyasfaltovaných RZ (smeká se to jako......) si dojíždíme pro třetí místo. Podzimní Kramolín po zkušenosti z jara vynecháváme – nebudeme přece jezdit někam, kde výsledky tvoří ředitel soutěže bez ohledu na dosažené časy v RZ. Závěrečnou soutěží sezóny je Rallye Marioneta u Plzně. Soutěž jsme začali opatrně s ohledem na zisk bodů do hodnocení Volného poháru. Po odstoupení bratří Vopatřilů po RZ 5 (ti mohli ohrozit naše druhé místo v celkovém hodnocení VP) jsme přezuli na suché gumy a začali jsme závodit s cílem pořádně se svézt. Na RZ 6 auto fungovalo bezchybně a krásně jsme se svezli. Na RZ 7 a RZ 8 nás postihla závada el. instalace lišty zapalování a motor točil maximálně 4 500ot/min. V servisu se našim mechanikům podařilo závadu odstranit a na RZ 9 jsme se opět krásně svezli. Na RZ 10 nám praskl držák lišty zapalování (motor točil maximálně 5 500ot/min.), což jsme opravili po RZ za použití vázacího drátu. Na poslední RZ 11 nám cca 1,5 kilometru před cílem vypověděl službu motor (proražený píst) a zkoušku jsme dokončili s vypětím sil v zakouřené kabině s hasičákem v pohotovostní poloze. Po RZ jsme provedli provizorní opravu a na tři válce dojeli do cíle soutěže. Takže celkově jsme ve Volném poháru obhájili loňské druhé místo ve třídě do 1400cm3.

Pro rok 2006 stavíme novou Felicii (Karkuláka), zásadním vylepšením však je nahrazení rozdělovače snímačem otáček, zapalovací lištou a řídící jednotkou. Díky tomu zrychlujeme o cca 0,5 sekundy na kilometr. V Hořovicích jedeme velmi opatrně, zvykáme si na odlišné jízdní vlastnosti a laborujeme s nastavením tlumičů. Třetí místo plní naše očekávání. V Havlíčkově Brodě končíme na upadlý ventil. Po nepříliš vydařené opravě motoru se trápíme v Pardubicích s chybějícím výkonem, třetí místo v cíli je pro nás vysvobozením. Během týdne necháváme totálně předělat motor, protože hned následující víkend jedeme Světlou. Zlepšení je patrné a i když končíme až čtvrtí, odjíždíme ze závodů s pocitem skvělého svezení. Na podzimních Hořovicích se opět bojuje až do cíle a třetí místo odpovídá našim současným možnostem. V součtu to stačí na druhé místo v hodnocení Volného poháru rallye 2006 ve třídě A1. Na závěr sezóny se účastníme Rallye Střela, bohužel tragická nehoda Martina Vodehnala ukončuje závod po jedné rychlostní zkoušce (ve výsledcích figurujeme na třetím místě ve třídě za Achsem a Kopelentem, kteří disponují z našeho pohledu vozy z jiné planety – Fabia se sekvenční převodovkou respektive Felicia kit car).

O to větší šok na nás čekal v sezóně 2005. Při prvním závodě v Hořovicích odstupujeme s proraženým pístem a jediné co nás těší je fakt, že následný požár auta jsme za cílem rychlostní zkoušky bez větších škod uhasili. V Havlíčkově Brodě máme zbrusu nový motor, od začátku ale řešíme problémy s jeho přehříváním. Po urputném boji s posádkou Benda – Šafář odstupujeme před poslední rychlostní zkouškou z prvního místa ve třídě. Do Pardubic proto jedeme s přesvědčením, že celá sezóna je v háji a nemáme již o co závodit. První místo v cíli je naprosto nečekané a díky následnému vítězství ve Světlé a pátému místu v Hořovicích vyhráváme Volný pohár 2005 ve třídě A1.

Do sezóny 2004 jsme vstupovali s odhodláním zúčastnit se obou disciplín (rallyecross i rallye), ale již po druhém závodě rallyecrossu bylo všechno jinak. Zásadně poškozený čerstvě zrepasovaný motor nás donutil k zamyšlení, zda jsme si nevzali příliš velké sousto. Po velmi těžkém zvažování padlo rozhodnutí opustit svět rallyecrossu a všechny síly vrhnout do účasti v rallye. Do našeho soutěžního Favoritu jsme nechali postavit plnohodnotný závodní motor o obsahu 1400cm3, který jsme osadili dvojitými karburátory Weber 45. Převodovku jsme použili po úpravách z Felicie, stejně tak tlumiče a další podstatné díly. Vznikl tak závoďák, který se alespoň co do výkonových parametrů blížil úrovni továrních Favoritů na sklonku jejich éry (karoserie pocházela přímo z dílen Škody Motorsport). Otázku spolujezdce vyřešil Tomáš Trubička za nás tím, že se dobrovolně přihlásil k této nelehké a zodpovědné činnosti. První společný závod v Havlíčkové Brodě byl o sžívání se s výkonným vozem, který ale příliš nebrzdil (na soutěžní brzdy jsme zapomněli). Páté místo v cíli v naší třídě bylo proto pro nás úspěchem. S novými závodními brzdami jsme se vrhli do dalšího závodu v Pardubicích. Třetí místo v cíli bylo sladkou odměnou za spousty hodin strávených při přípravě auta. Ve Světlé nad Sázavou i v Hořovicích jsme dojeli druzí ve třídě a vybojovali jsme tak celkové druhé místo v hodnocení Volného poháru rallye 2004 ve třídě A1.

Pro rok 2003 jsme Felicii vybavili dvojitými karburátory Delorto a vybojovali vítězství ve Středočeském poháru hobbyrallyecrossu a třetí místo v Hejtmánka cupu. Navíc jsme na zkoušku odjeli dva závody Volného poháru rallye s Favoritem (Karkulkou), ale zjistili jsme, že s takto poskládaným vozem nemáme šanci proniknout na bodovaná místa. Potvrdilo se ale, že zázemí a zkušenosti mechaniků jsou na velmi vysoké úrovni – výměnu převodovky jsme bez tréninku zvládli v polních podmínkách servisní zóny za necelých 40 minut.

Pro sezónu 2002 jsme postavili opět nový speciál, tentokrát na bázi vozu Škoda Felicia. Jednalo se o plnohodnotné sportovní nářadí, kdy v odlehčené karoserii byl navařen ochranný chromolybdenový rám dle homologace Škoda Motorsport, motor o obsahu 1500cm3, plynokapalinové tlumiče a pod. S vozem jsme dosáhli řady dílčích úspěchů, ale z časových důvodů jsme neabsolvovali žádný kompletní seriál. Přes zimu jsme navíc z přebytečných dílů postavili soutěžní Škodu Favorit (Karkulku) pro soutěže Volného poháru rallye.

Ještě téhož roku jsme postavili nový soutěžní speciál, který před sezónou 2001 prošel řadou vylepšení (např. výfukové svody, upravený karburátor), v průběhu sezóny pak lamelový samosvorný diferenciál a zapalování Bosch. S vozem jsme obsadili 3. místo v celkovém hodnocení Týneckého poháru. Celkem jsme v tomto roce odjeli 16 závodů.